Pokud zaslechnete jméno jednoho našeho slavného vojevůdce, určitě se vám ve většině případech vybaví i název jedné neméně slavné hradní zříceniny. Hrad Rábí a Jan Žižka prostě patří k sobě.
o   A to i přesto, že mnoho radosti tento hrad Žižkovi právě nezpůsobil.
o   V roce 1421, kdy ho (už podruhé) dobyl, zanechal tu na oplátku své druhé oko.

Rábí je největší hradní zříceninou v Čechách a určitě stojí za návštěvu. Má bohatou architektonickou minulost, která se datuje už od první poloviny čtrnáctého století. Jedním z částečně zachovalých prvků je i mohutná hranolová věž s úzkým parkánem, která hledí do kraje už od začátku existence samotného hradu. Na přelomu dalších dvou století přibývaly hospodářské a obytné budovy.
o   Ačkoliv se jedná o zříceninu, nejsou tu k vidění jen ruiny.
§  V hradním sále je umístěna expozice středověkých kachlů i replika pozdně gotických kachlových kamen.
§  K vidění jsou tu i archeologické nálezy z přelomu patnáctého a šestnáctého století.

Záchrana na poslední chvíli

Neméně zajímavá je i samotná historie hradu. Jeho vznik je totiž tak trochu zahalen tajemstvím. Prvními písemnými majiteli byli Švihovští z Rýzmberka. V jejich držení byl hrad bezmála celá dvě století. Nepříznivá finanční situace je nakonec donutila rozprodávat rodový majetek, a tak došlo i na monumentální Rábí. Pak se na hradě začali majitelé střídat a ti poslední ho prodali za symbolickou částku jedné koruny Spolku pro zachování památek v okresech pošumavských, který sídlí v Horažďovicích.
o   Jeho zkázu nezpůsobilo jen zmíněné střídání majitelů, ale také pohroma, která zničila mnoho hradů.
o   Tou katastrofou byl požár.

A pak pokračoval stejný scénář, jaký byl v těchto případech obvyklý. Obyvatelé podhradí si začali rozebírat kámen jako stavební materiál. Díky horažďovickému Spolku se ale podařilo zachránit alespoň něco.